38 Až planety sklesnou k Slunci zpět

Jan Neruda

38
Až planety sklesnou k Slunci zpět Až planety sklesnou k Slunci zpět
 a mrazem se Slunce rozskočí, až drobty ty, smrtí poštvány, si v divokou elipsu zabočí, až pohřební, truchlý průvod ten, pln hrůzy, prost života vděků, se vesmírem dalekým promete přes milion, milion věků; až konečně někde v koutečku se po letu dlouhém zastaví, a prášek z nás světů bývalých se ve nový chaos tam rozžhaví, až v chaosu tom boj plamenný, boj titánský poznovu vzplane, a z plamenů žárných až nový svět jak čarovný fénix zas vstane; až na novém, kyprém světě tom boj ustoupí mladu životu, a luh bude samý barev smích a háj plný sladkého šumotu, až na světě tom zas vypučí tvor se srdcem, se zpěvnou tísní: pak snad zase drobounký atom můj tam zazvoní kosmickou písní! 58

Kniha Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)
Autor Jan Neruda