1 Byla to zima překrásná!

Jan Neruda

1
Byla to zima překrásná!
Byla to zima překrásná!
Kolkolem všude božský klid – ta příroda v kámen spoutána, zněmělý všechen, všechen lid.
Ach zas je po všem! Pojednou vejskly si větry, zvlhnul vzduch, a po kraji dříve tichounkém šílený víří jarní ruch. Nevrle hledím oknem ven – nechte mně led můj, nechte sníh – vždyť nechápu více, nač ten rej, k čemu ta vřava, spěch a smích! Do větrů, dešťů šlehavých obrací člověk smavou líc, i vrána té bouři stříkavé s jasáním křídly bije vstříc! 117