2 Čtu ve měkké kůře březové,

Jan Neruda

2
Čtu ve měkké kůře březové,
Čtu ve měkké kůře březové,
na stromě v houští skrytém, dvě jmena mně osob neznámých ve srdci prostě vrytém: Maria, Josef.
A houštím si šlehá po bříze sluneční záře hravá – a písmena jedna pošmúrna, druhá je zlatě smavá: Maria, Josef. Ach kolik zde bydlí asi let lidé ti v srdci vrytém? A jak as je osud v životě přešlehal různým kmitem? Maria, Josef. Měl jeden z nich parný červenec, druhý snad mrazný leden? Či dosud jsou srdcem spojeni, srostlí jak ve strom jeden – Maria, Josef? Když navečer přijde otec zpět, smějí se květné oči? A které as z obou poupátek na krk mu dříve skočí? Maria? Josef? 136