8 Jak dobře, že z ráje vyhnal nás

Jan Neruda

8
Jak dobře, že z ráje vyhnal nás Jak dobře, že z ráje vyhnal nás
 kdys všechny ten pánbůh milý! I žehnáme otcům, praotcům, že hříchem nás podědili! Tak vesele se to vandruje, ve uzlíčku hřích dědičný – ach bez hříchu by ten květný svět již zpola tak nebyl sličný! Ba nebýti jeho, zda zněly by kdy po stráních jarně zpěvy? Zda těšil by kdy nás růží květ a kyproučké panen zjevy? Zda bychom si někdy výskli tak, když „ku tanci!“ hudbě kynem, zda bychom se štěstím chvěli tak, když děvu si k prsoum vinem? A ptejme se pánů nebo sluh, z měst slečinky, dívky veské, a každý nám chvějně přišeptne, že hřešit je ach tak hezké! 142

Kniha Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)
Autor Jan Neruda