1 Náš Boubín má šedivou čepičku

Jan Neruda

Náš Boubín šedivou čepičku(A3a) a zvolna si z dýmky kouří(Y3f) on nem teď hle si do kraje(A3a) a leni očima mhouří(A3a) Vše vi jak jeho že ženuška(A3a) si les svůj vrkoč plete(Y3f) jak trným kounkým chvoštem(A3a) sníh skalho s úbočí mete(A3a) A vi jak kolkolem po řekách(A3a) ti trpas synci ma(Y3f) si po vo do a nahoru(A3a) své mlho balvánky va(A3a) Jak šedi ze skal kotliny(A3a) výš še se kotouč paří(Y3f) kde trpas dcerušky pro lidi(A3a) z mlh dešťovou polívku vaří(A3a) A ji z nich plátna zas utkaly(A3a) a ší je za strom všady(Y3f) že vandrovník hle se zaží(A3a) a ne již kamže a kady(A3a) Zas Boubín se ku řece zahleděl(A3a) tam ru stavba ce(Y3f) a od břehu k břehu se z mlhy most(A3a) jak z mramoru do dálky (A3a) A na břehu sto lid spěcha(A3a) a ra se zdiven spolu(Y3f) a kte z nich mamidlu uřil(A3a) hrš sklouzl a sletěl do(A3a) A Boubín se hromo rozchechtal(A3a) Ne mo ti kluci tvoji(Y3f) ej ma ty ti teď pady(A3a) že čloku rozum sto(A3a) No mlá je mlá a stvořeno(A3a) jak myslím jen ku radosti(Y3f) hoď mo jim mlhy ješ kus(A3a) vždyť me chvalbohu dosti(A3a)