9 Jesenní kraj jsem, znavený

Jan Neruda

9
Jesenní kraj jsem, znavený Jesenní kraj jsem, znavený
 po bujném, úrodném letu, šerá se po nebi chmúra pne a písně mé mají se k letu. Uprostřed kraje je bílý chrám – tužby mé dosud jej staví – kol jeho věží se písně mé teď slétají v šveholné davy. Zmatený švehol! Víc žádný zpěv, žádné v tom popěvy tklivé, slyším jen pípnutí tázavé a vzkřiknutí netrpělivé. Odleťte tedy, již odleťte do krajin mladistvě stinných – sbohem si leťte, já oněmím, vy leťte si do srdcí jiných. 174

Kniha Básně 2 (in Spisy Jana Nerudy, svazek 2) (1956)
Autor Jan Neruda