13 Liják se v okna boří —

Jan Neruda

13
Liják se v okna boří —
Liják se v okna boří —
noc divoká a děsná! Já ležím chorý, bez sna, a lampa noční hoří.
„Světélko poloslepé, rci, lampo malá, nač jsi tu, bych viděl líp svou samotu, svou bolest cítil lépe?“ Mrkla si ve přístěnku: „„Ej počkej, chvilku počkej jen, já kmitám, svítím oknem ven, těm hladovcům tam venku. Dost jsem se rozproudila, by liják znal, kam mráz svůj lít, by kulich zřel, kam v okno bít, a smrt by nezbloudila.““ 178