ZIMNÍ

Jan Neruda

ZIMNÍ
Smrt zvoní: „Na vůz! Čas je – čas!“ a po cestovných běží třas. Jak divno, na zvonění že nikdo hotov není! Mně hůř je: V ruce držím vak a na zvon vzpírám rudý zrak, však zvon se nehne ani. Jsem netrpěliv! Zítra? Dnes? Smrt po sousedstvě hýří kdes a já tu čekám na ni! 192