„MOJE BARVA ČERVENÁ A BÍLÁ“

Jan Neruda

Ten ru prapor náš s tím lým vedle polem(J6f) jak bije šle po svém bidle holém(J5f) Hned plapola v rušnou dál se nese(J5f) hned truchle chou se a zimnič se třese(J6f) a barva barvu v di hon stí(J5f) v očích ve lbi v srdci se nám (J5f) Viz viz teď ve ši se vzdmula krev(J5m) a po varem tryskla na(J5f) teď tr zadul hle no zjev(J5m) hle věj sněhu kr pokrope(J5f) a teď jak holubice by se byla vznesla(J7f) a mihem do plame sražena zas sklesla(J6f) myšlénku vo myšlénku nám dr(J5f) hned vedle barvy života ta hroz barva smrti(J7f) Ej vždyť ten prapor jak ty naše je(J5f) Když kroniku svou drahou do ruky si berem(J6f) tu jedna stránka jak když anděl sám ji je(J6f) a psána brkem z bělostho jeho křídla(J6f) však dru psána již zas rudým ďábla perem(J6f) a namočeným v kouř pekel vřídla(J5f) A ja je ta ten náš lid(J5m) Zlo dobro mon bůh jej žilob pro(J6f) dnes jak by zář z úle byl slit(J5m) a tra lo ssedlou kr plí(J5f) Tvář jeho chví červe a druhou chví ble(J7f) dnes křtěňátko kmet tra uboda(J6f) dnes jas učitel jejž lidstvo k nebi zve(J6f) a tra mučedník zas ze ve psí da(J6f) Tak kolome vratkým životem se stále(J6f) nám kaž den se do červán zmhouří(J6f) a červánky ach me novou ští bouři(J6f) bij prapore jen bij toť osud tvůj bij le(J6f) Dvě číše zvedám květ pozavi(J5f) v té jed no červe a v dru no (J7f) vy barvy dvě dvě světla přes ky nám svěťte(J6f) a rod bojem rem k slávy chrámům veďte(J6f) A pakli lidstvo po zemi se hlubným mořem vl(J7f) Čech ru korál buď jenž moře vzdor pl(J7f) a pakli lidstvo ší se jak Alpstvo nad tou ze(J7f) Čech buď Mont Blanc a Mont Rosa a zvýšen nade všemi(J7f) a pakli lidstvo podo se nebes hvězd tváři(J7f) Čech buď v ní lou jitřenkou a rudým Marsem ři(J7f) Leť vzhůru prapore náš ru svěží(J5f) Jak Spar v svém rudém bitev kroji(J5f) pod tebou Čecho s mečem v ruce sto(J6f) ty veď nás kpředu leť a vrahy oslň sežži(J6f) Leť vzhůru prapore náš mléč (J5f) Přemyslův orle pl vzduš ly(J5f) pod tebou květ se rozlož krásou tkli(J5f) jak bůh to rod spravedli(J5f) Dej osud bo nám co muž a rek jich snese(J6f) pak ale nad hlavou no rozbřeskne se(J6f) z červán slunce vyskoč lehni českým polem(J6f) buď v Čechách den a plno ží kolem(J6f)