ANDĚLÍČKOVÉ MURILLOVI

Jan Neruda

ANDĚLÍČKOVÉ MURILLOVI
Co je tu andělíčků, co zářivého ruchu, jak oblak motýlů by vrh do modrého vzduchu! Jsou tvůrkové tak malí: dvě boubelatá líčka, dvě křídla jako dlaně a máš už andělíčka. Rád anděla-motýla bych viděl v nebes pláni, když po květinách-pannách se mlsavě prohání. On vidí asi dobře, kde která zvláště lepá, a už se lichotivě jí kolem líček třepá. A ona tiše stojí a bez klopení víček: vždyť chce jen trochu medu a je to andělíček!