HANA A CHVÁLA

Jan Neruda

HANA A CHVÁLA
Pohana tupou má jen zbraň! Od hlavy k patě ty mne zhaň a sotva se rozladím; najdu si, tím jsem zcela jist, na sobě přece tisíc míst, kde s láskou se pohladím. Řekneš-li ale: „Hodný muž!“ řekls a náhlým mrazem už mně tělo mé zatrne; zdá se mi ihned věru pak, tajně že jsem já darebák a trest že se přihrne. Nebo když řekneš: „Chytrý kos!“ na mozek vtom už sedne cos a hlava se zatočí. Cítím se hlup tak! Náhlý strach, svět že to celý pozná ach! krev žene mi do očí. 273