VĚZŇOVÉ NA PROCHÁZCE

Stanislav Kostka Neumann

Jak chumle hmyzu na dně kalužiny jdou líně ve skupinách v kalném vzduchu po dvoře, který páchne plný špíny, a z jejich slov jen kal dolétá k sluchu. Jdou, hovoří a odhazují sliny – jdou v jednotvárném, zasmušilém ruchu; šat, na znamení bratrství vší viny, odporný stejně mají, plný puchu. A z každé tváře jiná bída zeje, ten proklíná, ten cynicky se směje –; jak průvod by to lidských běd byl v směsi. Však zdá se mi, že velké teorie jen sílí v bahně tom, jež tady hnije, ač aristokrat cit se toho děsí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby