NÁVRAT

Stanislav Kostka Neumann

Známými ulicemi kočár hrčí a známé mihají se postavy – – – Ty řady domů – – kterak teskně trčí, jak s bázní člověk jen je pozdraví! Do šedi zimního dne vše se krčí tak bez krve – – A plna únavy, jak zbitý pes, jenž ani nezavrčí, Praha choulí se v den mlhavý. A zřím juž napřed v mlze soumraku ty pohledy, jež lepí na člověka dav, jenž se o ctnost jen a břich svůj leká, lidiček konvence a hlupáků; zřím úsměchy i povržlivé tváře – – – Jen v jejím oku je dnes více záře.