ŠTĚSTÍ

Stanislav Kostka Neumann

Té existence naší ubohostí i láska hořkne... Vzpomínka se dere za každým krokem na druhy, jež hostí za bílou mříží špína cely šeré; za každým krokem cítíš v týle kosti té pěsti zaťaté, jež do nás pere, a marně čekáš konečně to: Dosti! Jen hřbety sehnuté pro rány steré, stvořené konec očekávat vždycky... A přec se člověk o tu rasu třese jak o život své dobré matky vlastní! Pak zní to skoro jako ironicky, když smutek němý k milence mne tiskne a dobrácky dí někdo: Buďte šťastní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby