FADESA DNŮ

Stanislav Kostka Neumann

Lektura zvolna padá mi do klínu a zrak svá víčka mdlá a chorá stáhne, horkými prsty do duše mi sáhne dusivý fantóm srpnového splínu. Nedělní klid, tak těžký, vzduchem táhne, že sotva dýchám, v lebce průvod stínů, a teplou vodou vlažím uschlou slinu ve žhavém hrdle, které práhne, práhne... Pak lože rozhodím, v podušku skryji svou tvář –, však místo agónie spánku jen v křeči bezklidné se tělo svíjí. – Tak mine zítra den, jak dnes a včera, bez třpytných krůpějí, bez svěžích vánků jak plocha pouště palčivá a šerá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby