FADESA DNŮ

Stanislav Kostka Neumann

Lektura zvolna pa mi do klínu(J5f) a zrak svá víčka mdlá a cho stáhne(J5f) hormi prsty do duše mi sáhne(J5f) dusi fantóm srpnoho splínu(J5f) Neděl klid tak těž vzduchem táhne(J5f) že sotva chám v lebce průvod stí(J5f) a teplou vodou vlažím uschlou slinu(J5f) ve žhavém hrdle kte práhne práhne(J5f) Pak lože rozhodím v podušku skryji(J5f) svou tvář však místo anie spánku(J5f) jen v křeči bezklid se lo sví(J5f) Tak mine tra den jak dnes a včera(J5f) bez třpytných krů bez svěžích ván(J5f) jak plocha pouš palči a še(J5f)