NOSTALGIE

Stanislav Kostka Neumann

Planou barvy kte jeseň vlila(J5f) na vršky stro slunce vsálo chti(J5f) pomřely ohně pa a (J5f) mha blesk sled ka visti(J5f) V rozteklých konturách zem leží chu(J5f) A nikde barev ne nikde (J5f) Sen mrtvých křivek ospalost a nuda(J5f) Hnus smrtelho pasu a skonu(J5f) Den dolal kdes v lese na obzoru(J5f) to od na juž bylo u(J5f) své touhy a svých sil ve stálém sporu(J5f) teď s večerem se hlava svad sklá(J5f) Zřím malát jak v mozku kdosi vraž(J5f) energie zpráska je ště(J5f) To světlo ply kterak dráž(J5f) Jak stěny ze obnaže(J5f) Plyn zhanám a žehem papirosy(J5f) reflexu mříže se stěn plaším prouhy(J5f) pot Neklidu mi hor čelo ro(J5f) a slyším divokou jen seň touhy(J5f) Ta běd masa černých zdí a ží(J5f) tam v dáli ho si v mlh kalném (J5f) v pou tesknic pláč tu dusím stěží(J5f) a ce duše po tom měs stů(J5f) A Úzkost neslyšná mne ve tmě škr(J5f) a příval krve žene k obličeji(J5f) rty zpráh vztekle papirosu dr(J5f) a všecky nervy napja se chvě(J5f)