To byla chvíle bílá a čistá(X4f)
jakých má život málo ach málo(X4f)
to byla chvíle bílá a čistá(X4f)
bílá a čistá(X2f)
Na třpytné plochy sněhových pláten(X4f)
jimiž si země zastřela vrásky(X4f)
lilo svůj úsměv klidně a svatě(X4f)
lednové slunce(X2f)
Po modrém nebi nadechlé pruhy(X4f)
bělavých mráčků snuly se jemně(X4f)
reflexem jako dole ty plochy(X4f)
v modro se chvěly(X2f)
Po sadě kroky ztichaly v sněhu(X4f)
v podivném blahu hýřila duše(X4f)
a tolik lásky veliké lásky(X4f)
zvučelo nitrem(X2f)
A mně se zdálo to že teď s tichem(X4f)
sněhových hlatí v úsměvu slunce(X4f)
splývám a splývám a to že splývám(X4f)
se světa duší(X2f)