III SOCIETO...!

Stanislav Kostka Neumann

Útroby tvoje jsem prolezl mlád, teď páchneš mi z dáli, prokletá, třikrát prokletá, na kultury trůně! V klíně Evropy vyžilé tvé tělo líně se válí s moru zárodky v těžkém šestinedělky lůně... Eh, zhnusená societo! Jsou ještě vůle a svaly! A ještě mozky jsou, které svěží dýchají vůně! A tvoje modly, jež sankcí tě klíží, – byť stokrát víc plály – i tvoje modly zřítí se jednou v minula hladové tůně. Eh, zhnusená! Děti nemanželské ti zplodím, upíry bez boha, vzteklé, na zpupnou šíji ti hodím, by bahno tvé krve sáli neúprosní a silní, by, bohové sami, tvých model zažehli chrámy, by s polnicí pomsty vnikli v hrady, kde buržoa smilní, a erby volnosti vetkli na krby a lišty a trámy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby