1-1
Ohnivé slunce lilo se ke mně zlatem
1-2
a já se mu oddával, jako milenka oddává se.
1-3
A tu náhle neslyšně a mlčky přišel ke mně.
1-4
Fialové roucho věčného odříkání
1-5
krylo mu pohlaví, a zlaté vlasy,
1-6
pro polibky kurtizán stvořené zlaté vlasy,
1-7
kol bledé tváře splývaly mu tak mrtvě.
1-8
S očima vyčítavýma přišel ke mně.
1-9
Poznal jsem jej po jizvách hluboko v dlaních
1-10
a hluboko v nohách, přišel bosý.
1-11
Ihned zachytil trochu ironický můj pohled
1-12
a rozzářily se ty jeho veliké naivní oči.
1-13
Eh, to se pyšnil, pyšnil těmi ranami,
1-14
jimiž dobrovolně dal zohavit na GolgatěQ170516 tenkrát
1-15
zlatovlasého muže krásné tělo.
2-1
Zůstal mlčky na prahu nesměle státi,
2-2
a myslím, že soucitně díval se na mne.
2-3
Mlčel jsem také zvědavě, a konečně,
2-4
když už hloupým se mně to zdálo
2-5
a jeho pohled mě dráždil, ten věčně pasívní,
2-6
prudce jsem přistoupil k žebráku:
3-1
Co chceš ode mne, malomocný?
3-2
Čeho žádáš v doupěti vlčím, beránku?
3-3
Vrať se k ovcím, jež čekají ještě, pastýři dobrý!
3-4
Já nikoho nečekám, sám jdu.
3-5
Vlastní se protloukám pěstí.
3-6
Nenávidím. – Tys učil poličkům
3-7
tvář druhou mlčky nastavovat.
3-8
Proklínám. – Tys blahoslavil tiché.
3-9
Je vzpoura v krvi mé. – Tys boží syny hledal
3-10
a řvoucí luzu nepoplvals tam dole.
3-11
A v jasných nocích se ženami hýřím!
3-12
A slunci klaním se! A k Satanu se modlím!
3-13
Co chceš ode mne? Vrať se k ovcím svým!
4-1
A jestli jsi byl láska, Láskou vyslaná,
4-2
vrať se klidně, slyšíš?
4-3
V nejkrásnějších svých chvílích oba jsme milovali.
4-4
Vrať se klidně! Slyšíš?
5-1
Odešel z mého prahu. Eh, žebrák!