III   Sám se svou prací. Daleko jaksi. Vyhnanec na ostrově,

Stanislav Kostka Neumann

Sám se svou pra Daleko jaksi Vyhnanec na ostro(Na) jenž zlomil zdá se vzdor i v posledním prudkém slo(Na) Sám se svou pra Vše marno však Zasykne zmije(Na) z něja řádky tiš a opatr se skryje(Na) zasykne napo co a nikde nedořekne(Na) to mys že vrah jsi jenž se kažho šumotu lekne(Na) to mys že slunce ti zaka a vezme ti noci(Na) že před mi kapkami jedu jsi sám a bez pomoci(Na) Sám se svou pra Sám nakonec vždycky(Na) sám ale s celým všírem harmonic(Na) je život můj A věřím jen vlastho srdce tluku(Na) jenž vede mne uprostřed zmatku a vřavy a hluku(Na) Zasykla zmije Nu vyskočil jsem a řil svou celu(Na) dloumi kroky Malátnou ruku přitiskl k čelu(Na) a ptal jsem se dlouho se ptal proč tolik ští(Na) proč tolik čerho jedu v přátelském plášti(Na) proč tolik zmi(Na) Jsou přece blesky pod nimiž i hrdina se sví(Na) jsou ny kte pada a kte se vra(Na) jsou ryři protože jsou princezny a draci(Na) je boj by život mohl vzhůru ve spile(Na) dál a le(Na) Však blesky ty jsou z pla ly(Na) ny jsou by jizvy pro hrdost nám zbyly(Na) ryři jdou tváří v tvář pokat se s drakem(Na) a boj to v plném slunci boj maho Davida prakem(Na) Tak my se rvali(Na) my ny utržili a ny rozvali(Na) však bili se před světem jako se muži bi(Na) Proč tedy tolik zmi(Na) Sám se svou pra Zba zmije syčí(Na) Zdá se ti rozeběhneš se že kdo o pomoc křičí(Na) Však najdeš zmiji zuby jed(Na) Oh bodejž by vás zabil hned(Na) hrom rozceho nebe(Na)