I   Z Alp větry řádí ulicemi a dvory,

Stanislav Kostka Neumann

Z Alp try řá ulicemi a dvory(Na) svůj sníh již ma divo hory(Na) a začí se psáti devatenáct set pět(Na) Je mrzu šedi nemoc zima(Na) tak stařecky belhá se vyhub svět(Na) je noc a milenka mi po boku dří(Na) Dešť písku do oken noc me zdivoče(Na) dům chvěje se a hučí nezná la(Na) tma chlad hvízdá skučí po(Na) Kdože nás zahřeje rukama svýma(Na) Kdože nás psem vyštve do po(Na) Je noc a milenka mi po boku dří(Na)