Neseme žhnoucí smolnice
do ulic a na silnice,
kde hnijí hříchy měst;
my byli sta, jsme tisíce,
jde s námi svatá vichřice,
za námi svátek cest.
Teď hřímá naše píseň, duní pochod náš,
a před ním tichne práce, modlitba i smích:
to kráčí budoucnosti mocná přední stráž
a všeobecná stávka zraje v ulicích.
Vy z dolů, hutí, továren,
vy z černých polí, bílých stěn,
je chvíle puklých pout;
vy z lomů, skal a cihelen,
vy davy mužů, davy žen
jediný slijte proud.
A kopáč, cep a páku, rýč i kladivo
do výše pozvedněte na ramenech svých:
chce nová pravda bušit staré na zdivo
a všeobecná stávka zraje v ulicích.