VI   – Jsem anarchista.

Stanislav Kostka Neumann

– Jak... cože... pane... cožpak nevíte, že takhle přece mluvit nesmíte a tvářiti se jako nevinný? Což myslíte, že nečtu noviny? Vím... anarchie... co to znamená. Jen zmatek, neřád, vraždu, dynamit. To píše Čas i Čech, to musí být. Však ještě máme strážná ramena! – Jsem anarchista. – Nu, ano... ovšem... jsou i výjimky... Je mezi námi rozdíl malinký. Však náboženství, majetek a stát... co chcete bez nich z lidstva udělat? – Jsem anarchista. – Ba, pravda, pravda... pracujte jen dál, já chápu zcela ten váš ideál... jsem také proti řádění těch slot.. však, račte... pardon... musím na záchod.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby