V Naše barva červená a bílá,

Stanislav Kostka Neumann

Naše barva červená a bílá, napřed červená však a pak bílá, napřed vzpoura krve potupené, požár češství, jež se k cíli žene, bouřný síly vzrůst – a potom síla klidná, cudná, jistá zdarem díla – – Naše barva červená a bílá... Barva. Nic víc. Jarní chybí síla, jaro u nás cítí jenom v říji s hlavou skleslou, se sehnutou šíjí čeští lidé, pozitivní lidé. Sláva diplomatům! Zdráv buď, klide! I ta barva již cos vybledlého. Kocovina z počínání všeho. Krev je mdlá a čest je pokálena, na prodej s ní chodí jako žena, ne však z bídy – z přesvědčení, klidni, k Římu dnes a zítra zase k Vídni.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby