X   Naši duši holubičí,

Stanislav Kostka Neumann

Naši duši holubičí(T4f) humanitu hlásali(T4m) celou jednu generaci(T4f) vzali nám(T2m) Byly doby proci(T4f) z opilství a kocovin(T4m) rykem frá otupe(T4f) probouzel se mozek náš(T4m) do hloubky a k prav blíže(T4f) spěchali jsme vášni(T4m) vzmachem ducha prožili jsme(T4f) sta ta zaspa(T4m) dvojsob jsme hle žili(T4f) prolezli vše s pochod(T4m) tryskalo to u nás moc(T4f) z ticerých prame(T4m) v říši dvojhlaho orla(T4f) jenž mozek slepičí(T4m) stáli jsme tu hle mla(T4f) s pí váš palem(T4m) na koru zapráše(T4f) jedi my drahokam(T4m) jenž na slunci ješ řil(T4f) leskem nevypůjčeným(T4m) Čím jsme se jen mohli státi(T4f) v krás chvíli palu(T4m) s touto jednou genera(T4f) plnou šťáv a plnou míz(T4m) kdyby byl duch jenž tak muž(T4f) dal boural budoval(T4m) stej vášni a muž(T4f) na nejhorší fron stál(T4m) kdyby s dravým silnictvím(T4f) evropského pochopa(T4m) prá jako s násilnictvím(T4f) vesele byl zatočil(T4m) oko za oko zub za zub(T4f) dva pady za pad(T4m) když se jed o život náš(T4f) o zem jazyk potomstvo(T4m) Zatím duši holubičí(T4f) humanitu hlásali(T4m) celou jednu generaci(T4f) vzali nám(T2m)