PROLOG

Stanislav Kostka Neumann

Nesmrtelnou hymnu slíbil jsem kdys lesům(T6f) Snadno přísahy se či v líbánkách(T6m) Slíbil jsem ji stromům zvěři hmyzu vřesům(T6f) Milovali jsme se v rozkošnických snách(T6m) Nesplnil jsem slibu nesplnil ho ani(T6f) když ta naše láska v štěs uzrála(T6m) jen o tom našem věrném milo(T6f) zpívám pros rytmy le vazala(T6m) Ta v jejich stínu stří se sled chví(T6f) tisíc bylo ža tisíc rados(T6m) Žaly moje žaly hymnu pohltily(T6f) mír a radost dy seň pohos(T6m) Z rados a ru vzcháze sloky(T6f) smut překonaných na nich pel(T6m) Unikl jsem z města lomi kroky(T6f) k zdroji věč hy blah jsem odešel(T6m)