DOMA

Stanislav Kostka Neumann

Mlhy jsou v kotlinách a bez les si je nebe(Na) vejde li člověk do le hlavu zadumán svě(Na) Po rusých temenech vrchů zavřených v sebe(Na) na šedých šlářích ticho zkřehmi pluje lesy(Na) Datel jen odkle hube den svůj a (Na) po sosnách fialových kora v habří pískne(Na) Melancholic radost a barev dřímota měk(Na) pod nebem uzavřeným k zemi přátelsky tiskne(Na) V teplém tak hnízdě ptáku dobře a veselo (Na) hle li mřežovím vět z rodho stromu(Na) Obloha ovšem slunce ale je nepravdi(Na) K zemi se navracíš I když je chu Do(Na)