VILLEGIATURA

Stanislav Kostka Neumann

Žár vedra zlaho po stráních sté k řece(J6f) jak olej vaří stami trychři(J6m) ve žhavém poprašku skal sně leží plece(J6f) a lesy strnu v svém mém kruři(J6m) se časem zachvě jak smrt by na sáhla(J6f) A zdá se že jižjiž kdes jiskra zablyskne(J6m) a plamen vyle a ohni a náh(J6f) veselost požáru své heslo zavýskne(J6m) To ta parho a zastave vláhy(J6f) den nemilosrd vše stá v suchý var(J6m) v těsném údo žhnou kolejnice dráhy(J6f) u řeky vychrtlé a mlčeli zmar(J6m) se zdá že se strá do pustých ulic kráčí(J6f) do mrt diny jež sluncem zalkla se(J6m) Jen hu mrak se po a čí(J6f) v blyska toce jak v ryč oáze(J6m) a drs fanry své s marnou zuřivos(J6f) vy k nebesům jichž rozle chvost(J6m) vše smetl do stí kde bez bolesti(J6f) se ro ospa a vlaž smyslnost(J6m) Namís zmaru teď jde Erós po di(J6f) je příliš oty a s křídly bez peří(J6m) kocovinu zlou po těžkém včera (J6f) jen nerad zaťu tu a tam u dveří(J6m) Jde Erós dinou jež sluncem zaplavena(J6f) své šepce poselství u ducích se chat(J6m) Neb každou pod střechou nejedna leží žena(J6f) sy a ospa jak odpoled had(J6m) kvas la horho po loži rozložila(J6f) ve vlnách umdlených a z prádla kycích(J6m) stud kamsi na židli se šatem odložila(J6f) snů jem lascívnost v ní drob bu smích(J6m) Toť chvíle smysl je pro manželky vrat(J6f) jež z nudy vymýš si radost avantýr(J6m) toť chvíle smysl i pro venky slad(J6f) předčasnou zralost vnad a příliš dob žír(J6m) pro všechny semitské ty nakynu ženy(J6f) tu chloubu krařů ze starých uliček(J6m) v bí sednici než zdřímnou zmalátny(J6f) ohni fiktiv je znásilňuje rek(J6m)