ZPĚV NAD MAPOU

Stanislav Kostka Neumann

Du a tem ticho ze spí diny(Na) tlačí mi na okna stude tím to za svými dy(Na) úzkost a nejistotu kte si ne rady(Na) a tlačí se ke světlu kde bezpečnější zda se vteřiny(Na) ale nedbám toho nedbám času jenž (Na) na tuto mapu vrhl jsem lampy ří chvost(Na) přikován na jedno místo před barvotisk jenž se sví(Na) v přítomnost civím hřmí a ro budoucnost(Na) Och straka liste paru(Na) jak zapletl jsi mne nadru(Na) v síť svou zde přibitou na stěnu(Na) V tvých nesmyslných arabeskách tak dobře známých od dětství(Na) jež vyva vzneše i velmi trud svědectví(Na) jsem jat a třepu se jak ryba v čeřenu(Na) Tvé obrazce body čáry linky(Na) sepja tajemným sysmem(Na) tvých pitvorných zvů klinkybřinky(Na) pod jejichž temným vše sté jhem(Na) ka mi zrak zmatek nitro mi pl(Na) ja moře ce s hukotem se vl(Na) kol připoutaho ho (Na) Teď obrazce kaž jinou barvu(Na) ukry smysl potměšilou larvu(Na) kol ho la jež neže nic(Na) vzdouva se sousta si navzájem ze sebe rvou(Na) zvířata dra podiv s mordou krvavou(Na) plameny chr z nabitých sopcích plic(Na) směsu se splýva čáry barvy body(Na) ve ru ši krva shody(Na) a v něm nedoucím nic o mně skořápka ořecho(Na) řím naplním se snad potopím(Na) nevydav protestu křiku slova(Na) toho tolik hrozho vím(Na) a pl mám ústa(Na) Ješ však myslím Ješ je možno zcela(Na) že nepadnu ke dnu příval že nezanese(Na) skořápku z kte seň seň častho zněla(Na) i bojov křiky šlo li o dobrou věc(Na) Ješ i pro mne snad no pohoda z krve se ro(Na) i pro mne kte jsem tolikrát nanal uvazoval(Na) dmou se plachty nedočkavých lo(Na) Pročež vzhůru srdce Body a čáry pusťte mysl mou(Na) Pryč s ledy nery Pryč s povzdechy sobecmi(Na) řeči zbaven a lem nevolník hle mysl svobodnou(Na) vylám nad vír a jeho rmut zde nad krvami my(Na) chci le po svém jen milovat jen po svém neviti(Na) A tušiti čistší shodu věrnější se(Na) Zestár mapo tanči rozpadej se a seskupuj(Na) Nežli složím zbytečnou ti na památku(Na) Především uhni však Anebo ulici utvoř(Na) mysl je na pochodu slyšíš straka zmatku(Na) Tak je to dobře Hle vždyť nejsi ty zmatek ani(Na) Straka svět jsi jenž povstal ohrožen zlobou(Na) Straka svět jsi jenž ro no milo(Na) Buďte mi zdrávy obzory jež tímto průhledem vidím za touto dobou(Na) A buď mi no slunce jež tam nad nimi svítíš(Na) I nad mým lidem jenž vyšel z koutka kde krčil se tiše(Na) Mám plnič oči již tvého i jejich světla(Na) rou a chou příslušenství hruď široce še(Na) A předčas zhynu li přece A na nepra snad stra(Na) To světlo stane do konce v hlubi ho zraku(Na) Již tolik života přijal jsem v dychti svoje dla(Na) Naposled světlo tedy Pojď krva mraku(Na)