V PŘEDVEČER VZPOURY

Stanislav Kostka Neumann

Hlava bo a sám si připadáš(Na) v táboře zajateckém hlou šáček(Na) v do pavuči lape moucha(Na) co z toho města co z něho máš(Na) klivost před smutek a vztek(Na) z holom všedních co oblékli roucha(Na) sváteč roucha revoluč(Na) Po dru únavu v každičkém nervu(Na) že řekneš li kdy o to se servu(Na) jsou to jen splaše ptáci hluč(Na) co zapadnou opět do žita(Na) Po tře pomluvy jež všeho se chytnou(Na) z kůže div zlos nevylítnou(Na) vidouce za vším jen koryta(Na) Po čtvr po a třeba po sté(Na) hrom udeř do všeho i taž kůň kopne(Na) a my jsme tu město jen tvoji hos(Na) nesrostlí s bejlím tvým jež všecko popne(Na) s obchody tvými a s tvými řády(Na) hromado kame(Na) Hlava bo chce se ti zvracet(Na) v tyátru sněmovny v úřední tváři(Na) po ce devatenáct set dvacet(Na) chceš ti močůvku v kalaři(Na) A chceš se plížiti vzduchem jenž páchne(Na) vidět jen loajál chytrác hřbety(Na) čloče ří v ruku jež máchne(Na) velikým kladivem v želez světy(Na) zběle v plameni(Na) Neslyšíš jaro nevidíš slunce(Na) jak prsty třepo v březno strunce(Na) Racko tancu vese kola(Na) obloha směje se Dole je bláto(Na) a větřík vo Hej vzhůru hej ho(Na) vykaď se na to(Na) Tak tomu bude a nejiče(Na) Jsme ješ muži a nechceme hníti(Na) I když jen jednoho vzbume spáče(Na) tím chceme se pochlubiti(Na) A my jich vzbume Bude jich na sta(Na) Červe chlapci jak ostříži(Na) Cizopas prokle kasta(Na) poleze ke kříži(Na) Hlava bo město dr(Na) unaven váš jak propad smrti(Na) říkáš si Blbneme zvolna(Na) Však na slunce s tebou na vzduch svobodu(Na) Odstrčme lodičku prudce na vodu(Na) Života řeka je vol(Na) A proud krás sva směr(Na) do pra Republiky(Na) Ven z přítmí z malých věr a děr(Na) Jsme harcovky(Na)