ZPĚV JISTOTY

Stanislav Kostka Neumann

Vydili nás(Na) ale nemohou nám vzíti pohled královský(Na) na svou ničemnost a neodvrat kaz(Na) všeho cokoli či(Na) na neodvrat konec(Na) jenž je rozvrátil a do všech kou stí(Na) jejich hodiny(Na) Vydili nás(Na) my však me me(Na) že jsme dici že po nich vystame(Na) no svět(Na) Vykořisťu nás(Na) ale nemohou zabrániti(Na) bychom nejedli ze stromu pozná(Na) Všude oči vyova hlubo brázdy(Na) den rozvači rozcháze se do světa(Na) naše ose již se vyme(Na) železná úroda solidarity(Na) Vykořisťu nás(Na) my však řezem je strašným sevřeme(Na) nad osudem jejich sami zbledneme(Na) zahynou(Na) Zotroču nás(Na) ale na galejích dvor toren a do(Na) nedovedou uhasiti ohně vzpoury(Na) k němuž seseme se jako ke společmu stolu(Na) a jenž du žencům a očům(Na) doly horkům(Na) dělkovi stroje(Na) Zotroču nás(Na) ale v jejich kasárnách na slunečních místech(Na) o bratrství sníme o rudých Kristech(Na) o povelu kte celým světem zní(Na) celým světem zatřese(Na) nám vzplane bitva posled(Na) Proleři všech ze spojte se(Na) Zotroču nás(Na) ale v jejich znicích(Na) zpíme si Internaciolu(Na) naše le tuhne tu v železo(Na) jejich vzteku odpo náš smích(Na) Kdo nepracuje ne(Na) Zotroču nás(Na) ale v jednoho otroka splýme pomalu(Na) v jednu ruku a jedno kladivo(Na) přijde den kladivo dopadne vráz(Na) budeme volni(Na)