Snad šel jsi parkem. Ptáci zpívali
a bylo tiché, pokojné ráno.
Klidně tvé myšlenky na svět se dívaly
a všecko zdálo se spořádáno.
Snad šel jsi parkem. A snad pojednou
jinak se věci pousmály.
Jako když na větev před oknem usednou
nějací vzácní ptáci z dáli.
Anebo stalo se něco jiného,
když parkem šel jsi, ulicí, domem,
něco jen pro tebe viditelného,
však bouřícího bleskem a hromem.
A šel jsi parkem. Jak jindy na pohled,
jen hlava, hlava se podivně točí.
Po duze vysoko v jiný kráčíš svět,
cos opilého ti svítí z očí.
A zase parkem jdeš, domem, ulicí:
jak sen to bylo, leč pravdivější.
Znamenán ranou proměňující,
cizincem vracíš se na svět zdejší.
Jak živá touha smutně vrávoráš,
cizincem hledícím do daleka.
Lhostejno, které jméno tomu dáš.
Například: Amazonská řeka.