V bludném kruhu utrpení
nemohu se zastaviti,
bezmocně se točím.
Kde jsi, ranní kuropění,
bych se mohl probuditi,
světlo dáti očím!
Žiji noc a piji jedy,
v temnu chřadnu, lupen zkřehlý,
v temnu spadnu do řeky.
Z temných očí naposledy
probodnou mne chladné jehly,
marné sbohem navěky.