XCII   Pomalu, den ze dne a rok po roce,

Stanislav Kostka Neumann

Pomalu den ze dne a rok po roce(Na) kolem se rozlila okeán ovoce(Na) Kamkoli pohlédnu vl se přede mnou(Na) všude je se mnou s vů i hudbou svou(Na) Kolem mne mořem je moře kolkolem(Na) na něm houpám se horkým ostrovem(Na) Houpám se na něm kobem opilým(Na) z něho můj cíl a sně ho dým(Na) z něho slast a šťastných vteřin cval(Na) z něho můj smutek a dlou dlou žal(Na) Houpám se na něm nad no hlubiny(Na) neda dne svého ani hodiny(Na) opuštěn střízlivým kormidelkem(Na) s posled touhou a rečným snem(Na) nebýt jím vyvržen na pus pobřeží(Na) kde ani vraku se dobře neleží(Na) ustlat si k spánku pod jeho hladinou(Na) splynouti navždy s jeho hlubinou(Na)