XCIII   POLEMIČKY

Stanislav Kostka Neumann

Ano pozitiv krásu(T4f) kvetou prs žen a ze(T4f) verš jenž tančí nebo bije(T4f) myšlenku jež přijde ke mně(T4f) jako včela do úlu(T4m) pozitiv krásu rád mám(T4f) pod oblaky křivku letce(T4f) pro mne mar bludy ro(T4f) nesrozumitel světce(T4f) kněze metafyziku(T4m) Toť právo A má hrdost(T4f) v roztahucím se šeru(T4f) Světlým mocnostem se kořím(T4f) Temným nechci sloužit ru(T4f) sapi sapienti sat(T4m) Po zemi chodím mezi lidmi žiji(J5f) znám všecky své i jejich slabosti(J5m) a proto rád mám pozitiv boje(J5f) tak jako pozitiv radosti(J5m) Zřím nekoneč drama evoluce(J5f) a jeho sláva proni i mnou(J5m) přes lotrovinky zrady báz bludy(J5f) jdu s předvojem a cestou necestou(J5m) Zkla Mar v srdci svém je hledám(J5f) všech hypochondrů slovo omše(J5m) Ba ani jsem s ním nekoketoval snad(J5f) za kocoviny z noci probdě(J5m) Jen domýšli nedomost lidská(J5f) jež mní že svět se točí kolem (J5m) je den cituje jak zlého ducha(J5f) z té ješit své říše podzem(J5m) Jen jednou v živo snad nedoufáš v své štěs(J6f) když zla paprsek ti plyne nad hlavou(J6m) a fascinován snem svým hořem dáš se svésti(J6f) jež malomysl si vzdychne slokou tvou(J6m) a již tu kritik tvůj se tragicky hned tváří(J6f) jaks hotov s uním a hotov s životem(J6m) Však zatím obček dávno oblil ří(J6f) a za pochybnosti tres úsměvem(J6m) Tu sklenka se sklenkou se v milost hře sra(J6f) a sladce zazvo jak hlásek na ru(J6m) to všecko na počest těch kdož jak otcovrazi(J6f) z tvých knížek la zas literaturu(J6m)