JESEŇ

Stanislav Kostka Neumann

V mém světě člověk člověku je druhem(J5f) co na srdci to na jazyku mají(J5f) Jde osamělý dělník za svým pluhem(J5f) a větry podzimní ho omývají(J5f) A jako všude lakomá je země(J5f) ke dvěma rukám počestným a holým(J5f) Podobna žalmu plynou léta temně(J5f) pod svícnem silnic k zlatonosným polím(J5f) Je chudoba jen žalář nepozlatí(J5f) jej zlatá slova syté spoluviny(J5f) A dvakrát pálí když jím člověk platí(J5f) za věrnost světlu tam kde vládnou stíny(J5f) A přece žalář ten je vlídnou sudbou(J5f) když s beznadějnou cizotou jej srovná(J5f) s tou barbarskou a potměšilou hudbou(J5f) jíž obklíčen byl jako kořist lovná(J5f) Tu člověk člověku je šelmou dravou(J5f) a jejich svět je tragikomedie(J5f) jde osamělý básník pozdní travou(J5f) list za listem den za dnem země pije(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	5
Celkem veršů:	20
Jamb:	20 (100 %)