CHVÁLA KORUPCE

Stanislav Kostka Neumann

Ó matko(Na) jedi tice(Na) ří sliby nebezpečím še(Na) je sladko(Na) ti z tvých pr nesčíslných(Na) krve a zlata plných(Na) po hrmu(Na) v slzavém údo pod mramory(Na) praménky ten i ce hory(Na) dobho pokrmu(Na) Úžasný piři(Na) strašli třídy strašlivějšího světa(Na) na jehož taři(Na) v pacích jasných i v temnotách ghetta(Na) nemno ma všecko stupy nic(Na) ohromné ponu roje zčernalých letavic(Na) na nebi společnosti(Na) jež v sud dokono(Na) a nechce složiti kosti(Na) v červe no(Na) Ó strome nejrozvětvenější(Na) nad naší dou a hloupostí zdejší(Na) koruna ši věč ti kvete(Na) včelkami bzučíc(Na) mučíc a zaučujíc(Na) list pučí za list jejž tr snad smete(Na) a kořá tvoje(Na) jež všude du z dobho hnoje(Na) kde mamon a zoufalství oči své pou(Na) objalo zekouli(Na) Bez tebe(Na) bez tvého zlata krve a sliny(Na) zvrátily by se sluhy i viny(Na) peklo i nebe(Na) sytost i hlad(Na) Tu umřelo by příliš mnoho vnad(Na) A světa pán by ztratil moci pel(Na) a pravd svých odda psíky(Na) Snad dokonce volky nevolky by šel(Na) pracovat do fabriky(Na)