PÍSEŇ O HODNÉM MUŽI

Stanislav Kostka Neumann

Hle zbro a hudou(A2a) ve městech i vzduchu(A2a) že brániti budou(A2a) na vo i suchu(A2a) vlast svou a čest(A1a) A dí(A1m) Nepřítel bdí(D2m) Zvou po rezidencích(A2a) se kraři věč(A2a) a na konferencích(A2a) se řeč a řeč(A2a) Tak slepu pakty(A2a) A dí(A1m) Přítel náš bdí(D2m) Kdo přítel děl(J2m) Kdo nepřítel(J2m) Toť přece zcela jas krám(J4m) i když to skrý budoucnost(J4m) Lid vždy jednak řádnou zlost(J4m) pak ru a srdnatost(J4m) se v tom ovšem nevyznám(J4m) kdo proti komu a kdo s kým(J4m) Jsem hlup že toho nevidím(J4m) tak hlup že se vždy zastydím(J4m) se ptáti(J1f) Kdyby tak kdo vysvětle nám(J5m) chtěl ti(J1f) Hle z jejich le jsi tak hlup(J4m) neb třeba jim bys stal hlup(J4m) Chce kaž politic sup(J4m) by lid byl všude jak ty hlup(J4m) Muž ta nejpotřebnější(J4m) mu hloupost chléb je vezdejší(J4m) Ty žiješ hlup a umřeš hlup(J4m) nejhloupější smrti lup(J4m) Ty všechno klid vyslechneš(J4m) pak dýmku zalit si jdeš(J4m) a žovým se váš sklem(J4m) Ty jsi ten hod muž(J3m) Ty trpíš dál a trpíš něm(J4m) jsi v koncích se svým rozumem(J4m) nežeš chápat (J3m) Ty jsi ten hod muž(J3m)