Na Skalkách

Stanislav Kostka Neumann

Na Skalkách jsem stanul po bloudění za ptačími hlasy v alejích. Mého moře měkké rozvlnění zrcadlilo nebes mladý smích. Na Skalkách dnes vítr poskakoval po bělošedivých balvanech. Jarního rusáka březen koval na Šumbeře nebo na Hádech... Spokojeně krev mi zabušila. Vítr přízniv! Děj se cokoli! Dneska ráno loď má odrazila pod modrými svými chocholy. Na stožárech vlajky poletují jako smaragdoví motýli. Nad palubou z mechu ptáci plují. My se mořským dechem opili. U kormidla rošťácky se směje bratr Rimbaud, chlapec divoký. Na to moje české moře kleje, že by musel býti bezoký. Ale, když už vypluli jsme jednou, tak se také spolu shodneme. Nebesa než podvečerně zblednou, na literaturu klejeme.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

403. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  2. VLAJKA ŽIVOTA. (Adolf Brabec)
  3. III. Moře se tiší. (Antonín Klášterský)
  4. [Úvod] (Jiří Karásek)
  5. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  6. Ve tři hodiny ráno. (Jaroslav Vrchlický)
  7. LXXXIV. Jak malý vloček bílé pěny (Jaroslav Vrchlický)
  8. Na hrobě přítele Josefa Josefoviče Jungmanna. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. VEČER U MOŘE. (Adolf Brabec)
  10. Racek. (Adolf Heyduk)