Bílým šátkem dnes máváme,
poněvadž mimo kráčí člověk spravedlivý,
červenou růži dáváme
tomu, jenž národ náš zimomřivý
vykoupil z poroby, z přítmí a malosti,
že svět se udiven naň dívá
jako k zdroji zápalu, jenž rozehřívá
ve dnech krutostí,
bílý šátek a červená růže
pozdravují hrdinu a muže,
prvnímu občanu naší Republiky
vzdáváme díky.
Bílým šátkem dnes máváme
pozdravujíce bílé svědomí jeho,
červenou růži dáváme
červenému srdci muže poctivého,
jenž nezatvrdil se, jenž neslevil,
když, kde kým zrádcován, jen psancem doma byl
pro čistou lásku k spravedlnosti.
Hořela před ním, jako když v bouři a tmách
kyne v dálce maják lodi na vlnách,
nesklopil nikdy zraku v slabosti
a bděl,
jinošský do šedin uchovav si zápal,
zmužilý, přímý jen pravdy politiku chápal,
křivdy netrpěl.
[2]
Bílým šátkem dnes máváme
vstříc čelu čistému,
červenou růži dáváme
národa synu nade vše věrnému,
jenž ve chvíli, kdy temně udeřila
hodina strašlivých soudů,
vyrazil, střela, jež se rozpálila,
a rodnou opustiv hroudu,
šel, aby spatřil a zvítězil.
Jak Hus nám k slávě umíral, tak On teď nám k slávě žil.
Po světě vyvinuv nadlidské úsilí,
pro poklad národní drahocennou mosaiku,
pro historii epickou báseň novou,
v zápolu s mocnostmi egoismu a násilí
vyrval jim pro národ nových božích bojovníků
jako ze skály desku mramorovou –
svobodu.
Bílým šátkem dnes máváme,
zrak vděčný upírajíce na lodivodu,
červenou růži dáváme
největšímu dělníku svého národu,
s nímž v čele půjdeme.
A jeho pozdravujíce pozdravujeme
i muže a hrdiny,
kteří po boku stáli mu do poslední hodiny,
s ním pracovali
a pod ním bojovali,
pro jeho, pro svou, pro naši věc padli
a jako páky, kola, řetězy, trám a klín
[3]
spolupracujíce spojovali se, vztyčovali, kladli,
aby podařil se Čin.
V něm pozdravujeme českou větev Demokracie,
v něm pozdravujeme československé legie.
Bílým šátkem dnes máváme,
poněvadž mimo kráčí člověk spravedlivý,
červenou růži dáváme
tomu, jenž vykoupil národ zimomřivý,
bílá a červená jest barva naše,
bílá a červená jest barva jeho,
spravedlnost a svoboda jest heslo naše,
mlékem a krví jest dílo muže velikého.
V době egoismů, v hodinách násilí
dal znamení nám,
abychom očistili se, znova věřili
a vzdorovali tmám;
víc, nežli vykonáno, zbývá vykonati,
na volné půdě dům teď zbudovati,
svobodných, rovných občanů spravedlivý mrav –:
K tomuto cíli veď nás českým směrem,
k světlu nás proveď úskoků šerem,
buď, Presidente, zdráv!
Stanislav K. Neumann
Nákladem Fr. Borového v Praze, Štěpánská 37. Tiskla Grafia v Praze.
E: jf; 2004
[4]