hrdina

Stanislav Kostka Neumann

hrdina
na krátké vlně leť moje pomsto sladká. a nenávisti, jaká to máš tu vrátka. a jaká rozkoš, mohou-li slova psance přes hory vůdci naplíti do monstrance. zrádnému vůdci, zaprodanému muži z kloaky. pokálel národ. náš rozlet strhl pod mraky. mé dílo zničil; hluboko v Čecháchčechách pilná jen troska jeho v mých rukou – přes to silná. 114 tak hrozně silná, že vůdce vztekem řičí. s mým žitím spjatá, že mě svým pádem zničí. jsem na svém místě. snad koráb už se potápí. vysílám, vůdče. i krev, jež na tvé zradě lpí. 115