pozdní léto

Stanislav Kostka Neumann

pozdní léto
věžní hodiny bijí noc do hvězdnatého ticha, stříbrně volají o pomoc pro kraj: chudobou vzdychá. z lesů zahouklo volání sovy, co v temnu loví. usínají už bezbranní, nesoucí břímě vdoví. dozrává ovoce v zahradách, slívy, jablka, hrušky. padavky buší smutně v tmách jako tlumené pušky. ovoci zardívá se tvář, padavky hnijí v trávě. a ráno přijde hospodář uklízet na zahradě. 20 shrabe padavky do hlíny, polije vápnem bílým – nad krajem bijí hodiny chudým a přespanilým. 21