vnukův zpěv
okeán se vlní jako zelné pole,
pevniny už ztichly, klenba bez kouře
všecko živé znova pocelovala,
dýše dobrá země nahoře i dole
jako dělnice, jež slehla za bouře,
úsměv z muk a štěstí na rty dostala.
vraky starých lodí leží na dně,
na hladině racek s delfíny,
plachetnice naše nese ladně
vlajku jedné velké rodiny.
rány zarůstají, bolest zapomněli
muž i žena, půda, kůň i pes i strom,
hroby sesuly se, trychtýř naplnil.
práce zvoní, zpívá, hučí jako včely,
pýchou nadýmá se lán i důl i lom,
jednou krví zní zvon pospolitých žil.
112
vzduch i voda pojí všecko s všemi,
hory nedělí ni hladiny,
plachetnice naše zmládlou zemí
nese vlajku jedné rodiny.
113
obsah
I.
jíva11
a přece...13
bez egoismu...14
to život nevezme ti15
dvojzpěv z ticha16
scherzo na kosa17
koruna19
pozdní léto20
malý rozhovor s kmotrou22
zšedne-li celá obloha23
ořech25
vřes27
krajina a svět29
tentokrát31
člověk32
za zamčenými ústy34
muž a vlaštovka35
nemíti snů37
mateřštině38
nic neumřelo40
chvíle42
jaképak básně!44
pyšné slohy45
[115]
II.
železné hory49
pohlazení50
borůvčí51
intimní slohy53
ať...54
podjarní šepot55
jaro v srdci56
svou máme každý pouťpouť...57
jako ta zeleň58
parnasie59
zelené provisorium61
vyhnancův kraj63
noc je tvá65
zbytečky své písně66
červnové poledne68
sika69
neunikneš71
venkovský vzduch72
byvší člověk74
pečárky76
mlčení78
podzimní večer79
říjnová pohoda80
stříbrná plavuň81
III.
nemocnice85
umlklé zdroje88
platíme89
někdy90
kdybyskdybys...92
na skále94
[116]
ranní zpěv95
až...97
pracujícímu netřeba války98
diagnosa100
konfese102
jen otevříti oči104
setkání s janem nerudou107
poesie109
a hrdý buď111
vnukův zpěv112
[117]
stanislav k. neumann
spisy XVI
zamořená léta
básně
1939–1944
první vydání – 5.500 výtisků
obálka th. bechníka
vytiskla
akc. mor. knihtiskárna polygrafie v brně
a vydal
fr. borový v praze
1946
E: jf; 2004
[119]