Matce.

Arnošt V. J. Crha Antonín Čapek Bohuslav Čermák Otakar Červinka Josef Slavomír Čipera Josef Dürich Albína Dvořáková-Mráčková Jaroslav Goll Antonie Hoffmannová Václav Hes Gustav Heš Jasa Hradecká Josef Ježek J. B. Jilovecký Vojtěch H. Jirota Alois Kotrbelec Miroslav Krajník Eliška Krásnohorská Hanuš Lejsek Ferdinand Marjánko Jaroslav Martinec Jan Matoušek Emanuel Miřiovský Berta Mühlsteinová Jaromír Nečas Julius R. Nejedlý Jan Nosek-Zádvorský František Ladislav Polák Ladislav Quis Tomáš Ryšánek Josef Sládek J. Boleslav Strahovský Václav Šnajdr Václav Šolc Josef Toužímský Žitomír Vrba Vojmír J. Wünsch Ferdinand Zahrádka August Zátka

Matce.
V tebe věřím! kdy poslední jiskra víry hasne v srdci pustém jak bludice záře, kdy ve slzách myju bledé tváře, vida hynout sebe, blaho časné: že mne spasíš, že dospěji k cíli, po němž duše usilovně práhne, podněcován tvojí zbožnou láskou, jejíž hloubku nikdo nedosáhne matko má – v tě věřím! V tebe doufám! kdy zoufalství jako dravec divý v útrobách mých svými drápy ryje, kdy ve srdci živím černé zmije, ač se jeví v tváři poklid lživý: 221 že mír najdu na tvých ňadrech vřelých, z nichž jsem s pláčem ssával žití slastné, že opouštěn od všech v klínu lásky žíti budu v tvém zas doby šťastné matko má – v tě doufám! Miluji tě! tys mých kroků světlý anděl strážný, jejž bůh slabým dává ku pomoci; tys severní hvězda v tmavé noci, na níž bloudě zrak upírám vážný; tys světice, před níž v prach se kloním s díky na rtech za vši lásku sladkou, v jejíž tůň mne blahou ponořilo srdce tvé na pouti stezkou vrátkou matko má – tě miluji! 222 AUGUST ZÁTKA.

Kniha Ruch 2 (1870)
Autor Ferdinand Zahrádka