Vejce Kolumbovo.

Jan Evangelista Nečas

Kolumbovi nevděk život zkrátil. Ze své plavby čtvrté když se vrátil, živ byl trudně. U králova dvora panstvo na něj pohlíželo shora, nejsou prý tak slavny jeho činy, toho že by dovedl též jiný. Kolumbus, když jednou řeč tu slyšel, s vejcem v ruce mezi pány přišel, řka: „Kdo postaví je na své dlani?“ Ticho kolem, nemuknuli ani. – Kolumbus pak naťuknul je málo a již vejce na dlani mu stálo. Pyšní páni, zamračivše zraky, vzkřikli: „Toho dovedeme taky!“ Vážně Kolumbus jim odpověděl: „K poznání jsem přivésti vás hleděl, že vy teprv potom něco víte, když to od jiného uvidíte!“

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

149. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Všemu člověk zvykne. (Adolf Heyduk)
  2. Nerovný úspěch. (Ladislav Quis)
  3. XXII. Stavěli jsme králům pyramidy, (Antonín Klášterský)
  4. 570. Tu stál kýsi zastobohovanec, (Jan Kollár)
  5. Shakespeare. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XXVII. Frankové a Slované si činí (František Jaroslav Kamenický)
  7. Obležení Žatce. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. Pěkné kázání. (Adolf Heyduk)
  9. ČÍSLO 8. Kloním se v před, kloním se v zad, (Karel Hugo Hilar)
  10. 72. Slávie! o Slávie! ty jméno (Jan Kollár)