báseň bez názvu

Jan Opolský

Když se tak člověk zahlou do sebe hod zpátky(J7f) zhro se ovšem nemíst vypuk šedesátky(J7f) Pod zorným úhlem věčnosti ne to sice tolik(J7f) aby se z chlapské tury proto stal melancholik(J7f) Přec jenom ale začí chladem cifry ovát(J7f) navzdor své chlapské povaze trošičku uvažovat(J7f) Neří že se cifra ta shoduje s pravdou holou(J7f) vždyť jsem byl tuze nedávno povinnen ješ školou(J7f) A tak sta vzpomínky v defi mém plynou(J7f) tak jako ze dna bubliny puka nad hladinou(J7f) Je se zase na mysli městečko horské vlíd(J7f) ve kterém dneš jubilant ce své mlá shlídne(J7f) všecko své štěs vzdále uprchlá ta ran(J7f) kde jak pověst chytili souse hastrmana(J7f) kde podle že pověsti sdíleli osud straš(J7f) kaž se trochu pobláznil jestli se napil z kašny(J7f) Dočkal však vzdor kaze pokoj kaž stáří(J7f) žili tu valnou převahou ševci a punčocháři(J7f) Ty jejich stávky po měs nesly svůj pěv krot(J7f) mistři pak li pravice zarud od najrótky(J7f) Velice byly proslu široko daleko z Paky(J7f) palcovky valchou ztluče hančle a mysliky(J7f) Z tohoto cechu jubilant vyšel tak jako ji(J7f) poznávat strasti řemesla i jeho dobrodi(J7f) Bylo to v časech skromničkých panoval zor sta(J7f) že být lidská stojnost řena půlkrejcary(J7f) roč li nebyli dřelo se v potu tváří(J7f) export se vesměs proděl v ranci a na trakaři(J7f) Nezní to dnešním uším víc tak jako pověst slad(J7f) neboť těžkou hodnotou tenkráte byla zlatka(J7f) V zásadách sle přijatých otco vedli syny(J7f) budeš mít život jako anebo žád ji(J7f) minku z toho pravidla učinil buřič mla(J7f) principy sta s mlami prochal dohromady(J7f) Započal plány otcovské soustav jaksi mařit(J7f) docela jinak vnitř žít jinak i punčochařit(J7f) Byla to zřej revolta nezvykle jaksi smě(J7f) kte i mezi punčochy no řád zala(J7f) Stávek svou seň bezmocnou ustával potom tlouci(J7f) svišly za to mašiny chlad a všemohou(J7f) Buřič se tím však neztišil bouřil se čím dál ce(J7f) rozuměl strojům optice stavbám i elektrice(J7f) topič byl šofér mechanik zasahal všude čin(J7f) nebylo lze jej zahanbit ani v té zedniči(J7f) Agilnost byl on vtěle rtuťo hybnost sama(J7f) vzpur byl křik života v tiši pod horama(J7f) Souborem těchto schopnos profil však ne ce(J7f) mno se ješ prozra mno se opomněly(J7f) Prá ty třeba bezděky úpl dokres ho(J7f) vždyť on chtěl být i vnitř živ krom chleba vezdejšího(J7f) Nechceme jeho vlastnosti v registru vésti všecky(J7f) řeknem jen že byl založen veskrze ulecky(J7f) Housle hrál čelo violu trumpety basu flétnu(J7f) klarem dlou čet svůj sotva že asi přetnu(J7f) Baryton vlastnil hlubo kterým se zdiva klepou(J7f) kte měl hebkost školenou poddajnost velkolepou(J7f) Zněl jen svým citem Nekán úspěchem ča příštích(J7f) netouže shášet v sufitách tratit se po jevištích(J7f) Zpíval a přestal Dost je těch kte ten konec rmou(J7f) v přízemních sférách života nechal jej dovanouti(J7f) Na konec ješ jeden rys hlubo moc vry(J7f) jenž přes svou ostrost neztrá nikdy své intimity(J7f) Nebyl jen ztráven fabrikou Skutečnost byla ji(J7f) tajnou i zjevnou láskou mu stala mařina(J7f) Čtyřicet ro života hodnotil sbíral třídil(J7f) v uzná vždycky zacen v posudku nikdy břídil(J7f) Bylo to v časech minulých uzat dlužno na to(J7f) v portmo byla pouze měď třebaže v srdci zlato(J7f) Přetěžko často valo platit si lásku tuto(J7f) do knihy zapsat poklad na hu uškubnuto(J7f) Vzdor tomu ničím neznaven prac své lo sta(J7f) tako láska bůh to tako nereza(J7f) Proto je pohled nazpátek nezvykle jas klid(J7f) zdá se že ta nepřešla že přešly pouze týdny(J7f) Žád z nich prázd kaž však po okraj pl la(J7f) Půl listu života popsáno Ješ je stránka (J7f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 38
Celkem veršů: 76
Jamb: 76 (100 %)