AŽ JEDNOU...

Čechoslav Ostravický

Až jednou vlas nám zbělí a vrásky zryjí líc, až ten náš život celý kams’ mizet bude v nic, až jednou všecko zmizí, co k předu vedlo nás, a v stopy naše cizí až noha stane zas –: Chci přivinout tě k sobě, tvých lící slíbat běl, chci v posled říci tobě, jak rád jsem tebe měl. Chci v lásky smírném plání všech smyslů stišit vír a v tichém díkůvzdání chci s tebou v mrtvých mír!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

672. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  2. Touha do dáli. (Bohdan Kaminský)
  3. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pro vždy. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  6. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  7. II. Na ňadrech tvých ty chvíle jsou mé žití, (Jaroslav Vrchlický)
  8. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  9. Písni. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. V. Vy malí, drobní ptáčkové, (Vítězslav Hálek)