Píseň žárlivcova.

Karel Dostál-Lutinov

Jsem jak Bůh: Vryl v desku slovo ohromné: „NEBUDEŠ MÍT BOHA MIMO MNE!“ MÁ je tvoje hlava! Každý vlas je můj! MÉ je tvoje srdce – to si pamatuj! MÉ jsou tvoje oči, mé jsou tvoje rty, MŮJ je každý úsměv – ty jsi já, já ty. Já jsem štěp, ty roub jsi. Se mnou musíš kvést, se mnou v mrazích křehnout, se mnou plody nést. Podoben jsem Bohu lásky objetím, ale také – slyš to! – věčným prokletím! Můžeš proklínat mne, můžeš se mi smát: Ten, kdo nezná žárlit, nezná milovat!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

544. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymna na slávu Hercegoviny (Jiří Mahen)
  2. Můj žalm. (Ladislav Quis)
  3. OHEŇ. (Otakar Theer)
  4. XXIII. Juž svatý zákon pevnou mocí platí; (Gustav Pfleger Moravský)
  5. MODLITBA (Božena Benešová)
  6. Píseň nenávisti. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Ba spíše ten svět se na slunce vrátí, (Josef Holý)
  8. Co chceš mi dáti? (Augustin Eugen Mužík)
  9. Odkaz. (Adolf Heyduk)
  10. Píseň milujícího. (Karel Dostál-Lutinov)