Jarní idyla.

Rudolf Pokorný

Jarní idyla.
Juž Helička točí děvčaty: oj, smavé jaro tu! A drobounká líčka poupaty se budí k životu. A večer u plotu! Tam panenka hledí z okénka, rty růžové, sladká myšlénka... Což junošík skočí přes plůtek, jak srdce rozkvítá! A obejme štíhlý živůtek i líbá do syta... A zář kol rozlitá, tluk slavíka srdce proniká: o pozdě dnes dívka zamyká! [11] Jen okénko zamkla, ale duch i v spánku svoboden: čím zjásal se dívce, ví jen bůh, tvor toho nehoden! Vím, sen tvůj lahoden! Sni poupětem, nežli rozkvětem se rozloučíš v srdci s dítětem! 12

Kniha Z hor (1881)
Autor Rudolf Pokorný