JAK JSI MI DRAHÝM...

Rudolf Pokorný

Jak jsi mi drahým, dítě mé, přec někdy sobě řekneme, až bude jenom luna plát, a na srdce své večer zvát, až sami budeme. – Zrak do zraku se ponoří a sta nám světů vytvoří... my zvolíme si ale ten, jenž lásce pravé utvořen – on všecky pokoří. Ret ku retu se přivine a sta nám loděk připlyne... my zvolíme si ale tu, jež lásky nese ku světu, mé dítě nevinné! Pak srdce naše zatlukou, že láska pevnou zárukou, jež v srdci blahu hledá stan, jí otevřený do kořan tajemnou náukou. A povíme si, dítě mé, jak milovat se budeme, jak nebe se nám otevře, a země na nás zanevře – – jen až se sejdeme!...

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

786. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  2. Stance. (Adolf Heyduk)
  3. 46. Kde vzíti slov k slušnému přání, (Josef Uhlíř)
  4. Nevinnosti, dcero nebes Pána, (František Sušil)
  5. 193. Proč, jitřenko milá, každým rdíš krásně se jitrem, (František Sušil)
  6. Kamto letí andělové tito (František Sušil)
  7. 38. Ty, drahé dítě, jest-li s hůry (Josef Kuchař)
  8. NOC. (Václav Jaromír Picek)
  9. PÍSEŇ VIOLINA. (Karel Sabina)
  10. Večerní. (E. Antonowicz)